Lilith

V západní kultuře je sice Lilit nejvíce spojována s biblickým Adamem, jako jeho první žena před Evou, ve skutečnosti se ale vyskytovala již v umění Chetitů, Babylóňanů či Egypťanů. Její podoba se měnila od pusté nicoty, temnoty, okřídlené vnadné ženy s ptačími pařáty po démonickou krasavici opájející se tělesností, vždy však s negativními přívlastky a potřebou ji v myslích zapudit, protože měla přinášet jen zlo a zkázu. Nejasný výklad o ní v biblických textech inspiroval středověkého anonymního autora, který si Hospodinovo stvoření muže a ženy v knize Genesis vyložil jako rovnocenné. Adama a Lilit vylíčil jako rivaly usilující o vlastní nadřazenost, Lilit se totiž nechtěla podřídit, ani muži ani Bohu. Vzdorovitá Lilit proto odešla z Ráje a odmítla se vrátit zpět. Za vzpurnost, považovanou dnes spíše jako svobodomyslnost, byla potrestána svou osamělostí, je popisována jako zahořklá, promiskuitní žena svádějící muže v jejich snech.